Významné osobnosti

Msgr.Jan Nepomuk Klein

Narodil se 6. ledna 1821 v Oboře, ta v současnosti tvoří městskou zástavbu Hradec Králové. Církevní studium absolvoval v uvedeném městě a v Praze. Na kněze byl vysvěcen dne 25. července 1844 a od 1. srpna téhož roku vykonával funkci kaplana v Ostružně. Tady setrval jako kaplan a administrátor do roku 1854, než nastoupil na nové působiště v Hradci Králové. Zde mu svěřili výkon funkce staršího kaplana, konkrétně pracoval jako katecheta hradeckých dívčích škol a správa věznice v Hradci Králové. Po období praxe v novém poslání byl 2. srpna 1857 jmenován kurátorem nově zřízeném vězeňském centrálním ústavu se sídlem v Kartouzích Valdických. Ve vězeňství se pohyboval až do 28. února 1859, to odešel pracovat do funkce administrátora děkanství v Hradci Králové. Ještě v listopadu stejného roku je pak převeden do kněžského semináře do hodnosti spirituála a zároveň je zpovědníkem řádových školských sester.

Dnem 4. ledna 1865 je povýšen na rektora jmenovaného semináře, současně se stal radou manželského soudu a konsistořním přísedícím radou. V dalším období ho postihlo neupřesněné onemocnění, které nepomohlo odstranit ani léčení v Karlových Varech. Ze zdravotních důvodů si pak Klein zažádal o přeložení mimo Hradec Králové a byl umístěn v děkanství ve Vysokém Mýtě. Ani zde však nemoc neustupovala a děkan opět požádal o přeložení na menší farní obvod. Od 1. září 1891 pak nastoupil na další působiště, tentokrát faru v Činěvsi. K datu 31. října téhož roku je jmenován zdejším děkanem a biskupským konsistořním radou. V roce 1891 jej dále biskup Josef Heis jmenoval arciknězem kraje Jičínského. Nejvyšší církevní vyznamenání Klein obdržel v roce 1894, to jej papež Lev XIII. Jmenoval apoštolským protonotářem. Tento čestný titul opravňuje jeho nositele užívat před jménem označení Monsignore (Mons.).

Zásluhy J. Kleina v práci pro lidi a společnost byly poprvé oceněny v roce 1866, kdy mu saský král udělil titul rytíř řádu Albrechta Srdnatého za ošetřování raněných saských vojínů. V roce 1898 byl Klein oceněn podruhé, císař František Josef I. ho jmenoval rytířem jeho řádu. Vyznamenání kněze ohodnocovalo jeho celoživotní církevní dráhu a osobní mimořádné dobročinné zásluhy.

Jak již byl zmíněno, v roce 1871 nastoupil J. Klein ke konání duchovní služby do Činěvse. Pro své nové působiště vykonal kněz jen těžko ocenitelnou míru dobročinnosti. V první době svého působení Klein v roce 1885 prosadil stavbu druhé školní budovy a finančně se též podílel na její stavbě. V roce 1888 dále zakoupil místní nemovitost čp. 28 a nechal ji adaptovat na zařízení opatrovny dětí. Ke správě této instituce povolal do Činěvse zástupce řádu Kongregace chudých školských sester de Notre Dame se sídlem v Horažďovicích. Do místního školství prosadil zařazení pokračovací školy pro dívky. Klein také zvelebil část místního veřejného prostranství prostřednictvím památníku sochy Panny Marie umístěné na sloupovém podstavci. Jeden z pramenů historických odkazů uvádí, že kněz věnoval zdejší obci okolo 70.000 korun z církevních výnosů. Jako dobrý hospodář se Klein staral i o kostel sv. Václav i přilehlou faru, kterou nechal zmodernizovat. Nezapomínal ani na vybavení kostela novými výtvarnými díly, objednal namalování nových obrazů do bočních oltářů. Až v Bavorsku pak nechal také vyrobit nové kostelní okenní vitráže.

Po dlouhém a dobročinností naplněném životě zemřel Mons. J. Klein 4. prosince 1908 a 9. prosince byl uložen k věčnému spánku na hřbitově v Činěvsi, za presbytářem kostela sv. Václava.

Daleko před tím, v roce 1891, jmenovali místní zastupitelé kněze čestným občanem Činěvse. Plechovou desku s informací o jeho osobnosti ukradl zloděj a historické souvislosti mizí. Obec i církev snad spojí síly a uvedou tuto neúctu do pořádku.

Sepsáno kronikářem Františkem Sýkorou