Plastika Symbol míru

Podnět ke vzniku díla vyšel z řad členek místní organizace Českého svazu žen. Před rokem 1989 bylo toto společenství velmi vlivnou složkou organizací sdružujících se v tak zvané Národní frontě. V Činěvsi se k němu hlásilo k datu 31. Prosince 1973 devadesát dva členek. Funkci předsedkyně organizace zde tehdy vykonávala Božena Čejková (do konce roku 1974), která byla v období II. světové války vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück.

Při výborové schůzi žen dne 16. Září 1974 projednávaly přítomné členky činnost organizace v roce 1975. Jednání dominovalo téma, jak oslavit nadcházející 30. výročí osvobození státu sovětskou armádou. Právě na tomto jednání padl poprvé formální návrh postavit někde v místním parku pomníček symbolizující mírovou tématiku.

Další výborová schůze žen se uskutečnila 14. října 1974. To už za přítomnosti hosta – předsedy Místního národního výboru (MNV) v Činěvsi Františka Janečka. K tématu zde bylo konstatováno, že členka výboru J. Vančurová předběžně oslovila Český fond výtvarných umění (ČFVU), aby získala informaci, jak v záležitosti dále postupovat. Praktickým výstupem jednání pak byla dohoda, že MNV Činěves zašle fondu objednávku na zhotovení odlitku nebo plastiky pomníčku v ceně 15.000,- Kč až 20.000,- Kčs. Dne 16. října 1974 skutečně předseda Janeček odeslal dohodnutou objednávku za MNV a Český svaz žen. Objednávka na „Dílo“ směřovaná na podnik Českého fondu výtvarných umění požadovala předložení hospodářské smlouvy na plastiku nebo odlitek znázorňující symbol míru dle konzultace s komisí „Díla.“ Sdělení dále konstatovalo, že výtvarné dílo bude umístěno v parku u školy (tehdy ještě) ZDŠ, jsou zmíněny již uvedené finanční prostředky k úhradě díla. Je uvedeno požadované termínové plnění zakázky. V příloze byl fotograficky dokladován vzhled místního parku.

Ke dni 13. listopadu 1974 potom Dílo – podnik ČFVU potvrdil přijetí objednávky a určil termín jednání umělecké komise na 6. prosince 1974 v 10,50 hodin, místo klub Mánes, Praha 2. Ještě před tím, 25. listopadu 1974, se uskutečnila členská schůze žen, která vzala na vědomí dosavadní stav jednání ve věci uvedeného pomníčku a zároveň delegovala členky výboru k účasti na zasedání umělecké komise. K jednání do Prahy nakonec vyjely tři členky výboru žen, F. Janeček a předseda JZD 9. květen Činěves p. Stránský. Skupina místních vyslanců cestovala k jednání s velmi nepříjemným nedostatkem – k realizaci svých záměrů neměla dostatečné finanční prostředky. Komunikace s uměleckými kruhy tak byla komplikovaná. Za uvedenou finanční částku se realizace záměru nikdo nechtěl ujmout. Došlo až k průchodu osobních emocí a použití politických tlaků. Umělecká komise nakonec rozhodla, že plastika bude provedena v keramice, ve velikosti 1,6 metru včetně osazení. Investor zajistí ve vlastní režii realizaci podstavce pomníčku a přepravu plastiky na místo určení. Výtvarnou zakázkou byla pověřena Libuše Kurandová, narozená 17. listopadu 1924 v Hradci Králové, absolventka Uměleckoprůmyslové školy v Praze, průmyslová výtvarnice, keramička, designérka. Termín dokončení díla určila komise na duben 1975, hodnotu díla na částku 25.000,- Kčs včetně 6 % obchodní přirážky. Dále bylo dohodnuto, že v lednu 1975 přijede výtvarnice do Činěvse, kde budou upřesněny aspekty ve věci zakázky.

Dne 17. ledna 1975 výtvarnice skutečně do Činěvse přijela a místní šetření vyústilo v návrh, aby pomníček zosobnila plastika dítěte s holubicí a stanoviště bylo definitivně umístěno v parku před ZDŠ. Po dalších upřesňujících konzultacích, které vyústily v závěrečné určení všech parametrů pomníčku, je i stanoven jeho konečný název – plastika „Symbol míru.“

Takto dohodnuté detaily smlouvy potom ještě schválila umělecká komise ČFVU pro spolupráci architekta s výtvarníkem. Z usnesení umělecké komise pak čerpalo Dílo – podnik ČFVU, když dne 16. dubna 1975 odeslalo upřesňující znění uzavírané hospodářské smlouvy s MNV Činěves. Za investora smlouvu podepsal František Janeček a byla rovněž parafována novou předsedkyní žen Evou Knapovou.

Pro realizaci plastiky nestačila jen spolupráce MNV a umělecké obce, byl i nutný souhlas politických orgánů. K získání příznivého stanoviska odešla z Činěvse dne 24. dubna 1975 žádost o souhlas s odhalením plastiky adresovaná Okresnímu výboru KSČ. Pod textem žádosti byl připojen souhlas představitele Vesnické organizace KSČ Činěves a představitele Místního národního výboru Činěves. O záměru odhalit pomník informoval MNV Činěves i České ministerstvo kultury, oddělení státní propagace. V dalším zbývajícím čase k odhalení plastiky došlo k zřízení podstavce a k úpravě okolního parkového prostranství.

V sobotu 10. května 1975 se v Činěvsi uskutečnila akce nazvaná Mírová manifestace, v jejímž programu bylo i odhalení plastiky „Symbol míru.“ Pořad manifestace zahrnoval průvod obcí, kulturní program a večerní Májovou veselici (taneční zábavu) doprovázenou hudbou Osvětové besedy Libice nad Cidlinou.

V červnu, konkrétně 6. června 1975, proběhlo další jednání umělecké komise pro spolupráci architekta s výtvarníkem v klubu Mánes v Praze. Na programu zasedání bylo i hodnocení práce Libuše Kurandové ve vztahu k plastice realizované v Činěvsi. V písemném záznamu z tohoto zasedání se uvádí: „Umělecká komise na základě průkazné fotodokumentace posoudila a schválila realizaci plastiky „Symbol Míru“ v materiálu glazovaná keramika, velikost 160 cm. Komise předložené dílo schvaluje po stránce výtvarné, provedení i cenové a dává souhlas k fakturaci částky 25.000,- Kčs včetně 6 % obchodní přirážky.“ Ještě v červnu stejného roku pak Dílo – podnik ČFVU zaslal MNV Činěves fakturu za uvedenou zakázku. Úhrada byla provedena v součinnosti s JZD 9. květen Činěves.

Už poměrně brzy se ukázalo, že použitý materiál plastiky (glazovaná keramika) není příliš vhodný pro venkovní dlouhodobé použití. Dne 6. prosince 1978 předseda MNV Janeček žádá o posouzení stavu plastiky. Adresátem žádosti je Dílo – podnik ČFVU. V obsahu sdělení předseda konstatuje: „V loňském roce došlo k pomalému praskání hlavy dítěte, malou opravu provedla sama sochařka. V tomto roce praskliny nadále pokračují a zvětšují se.“ Dílo – podnik ČFVU odpovědělo dopisem ze dne 5. ledna 1979. Ve sdělení je uvedeno, že Libuše Kurandová přijede posoudit stav díla v první polovině ledna 1979. Vedlejší poznámka z pozdějšího období konstatuje, že sochařka Kurandová provedla opravu plastiky dne 11. dubna 1979.

Od této doby se stav pomníčku zhoršuje, do dnešní doby přežil jen díky zákrokům několika dobrodinců, například Josefa Boháčka. Jediná možná záchrana plastiky znamená cestu, kdy originál obec uloží do vhodného interiéru a na veřejné prostranství bude instalována kopie vyrobená z odolného materiálu. Výměna nebude samozřejmě zadarmo. Na druhé straně je skutečnost, že příběh plastiky „Symbol míru“ už je nedílnou součástí naší historie.

Den 20. Října 1984 byla v krajském periodiku Svoboda uveřejněna reportáž popisující životní příběh Boženy Čejkové z Činěvse. Mimo jiné je zde také uvedeno: „Z její iniciativy a za pomoci ostatních byla v Činěvsi před místní mateřskou školou odhalena socha děvčátka s mírovou holubicí v ruce. Když se jí sochařka ptala, jak by asi měla socha vypadat, ihned si vzpomněla na děvčátka z Ravensbrücku. Zvláště na jednu, malou Elisabeth. Dnes má tato soška její tvář. Její pohled je dětský, bezbranný, stejný jako dětí, které zahynuly v Ravensbrücku.“

Božena Čejková opustila tento svět 27. dubna 2007 (* 31. října 1918), sochařka Libuše Kurandová zemřela 24. prosince 1991.

Sepsáno kronikářem Františkem Sýkorou